Krásný den všem. Děkuji, že jste zavítali na mé dortové stránky plné dobrot z kvalitních surovin, které pro vás s láskou připravuji, ale jak to všechno začalo?

Pokud to chcete vědět, čtěte dále, pokud ne a už máte chuť na nějakou dobrotu tak šup" do nabídky a určitě si vyberete. Pokud tolik nespěcháte tak si můj příběh přečtěte a pak třeba vyberte dortík z fotogalerie a společně doladíme obsah a jak bude dort vypadat bude na Vás, nebo mi můžete dát volnou ruku a  nechat se překvapit.

Něco o mě: Nejprve jsem vystudovala SOU u Krbu v oboru Cukrářka, ale že by mě to nějak moc bavilo to se říci nedá, nebo lépe řečeno, nebavilo mě to na praxi a ve škole, ale když byly doma oslavy, tak jsem vždy tvořila a seberealizovala se. Někdy tak, že to odneslo hodně připálených plechů na Vánoce :D. V posledním ročníku jsem mimo školu nastoupila do vojenského klubu (vařilo se, peklo se pro senát a prezidenta). Bylo to bezva, tolik luxusního jídla na jedné hromadě se mladé studentce může nechat jen zdát. 

Brzy jsem se naučila klasickou cukrařinu a začalo mě to bavit, a tak jsem hned po škole nastoupila do práce. Bohužel, co osud nechtěl, brzy se změnil šéf a všechny vyměnil včetně mě, a tak jsem  hledala další práci a brzy našla.  Bylo to klasické cukrářství "u Michala" v Podolí (vyhlášená cukrárna  v okolí), za mě jedna z nejlepších starých cukráren.           A proč? Protože se vše dělalo poctivě a kvalitně, bez umělých dochucovadel. Pan mistr Michal byl starší a mnohé mě naučil. Především neplýtvat a zákazníkovi dát, co mu na očích uvidí. Časem jsem se vypracovala tak, že když už tam p. mistr nepracoval, tak jsem šla zase o kus dál. Tentokrát do (česko-italské cukrárny "Zlatá konvice" na Staroměstském náměstí. Dlouho jsem tu pracovala. Byl zde skvělý kolektiv a naučila jsem se pracovat s krémy ze smetany, ovoce a pyré..

Myslím, že italské dezerty jsou opravdu moc jemné a chutné. V něčem jsem si je vylepšila a stále s nimi pracuji. Pak přišla nabídka zpět z vojenského klubu, jestli nebudu pracovat jako mistrová, tak jsem na to kývla. Bylo to fajn, ale když mi tam chodili studentky jako jsem byla dříve já, bylo to někdy náročné. Např. když jsme měli raut  s 5500 minidezertů, byla to celkem dobrá noční jízda.  Ale kluci kuchaři pomohli. Bohužel, co zase osud nechtěl, vojenský klub nadobro skončil. Prý byl drahý a nevyplatil se. Začali vše řešit cateringem, tak jsem šla do své poslední práce a to byla cukrárna "Caroselo". Tady mě to vlastně moc bavilo. Hodně jsem se tu seberealizovala a vymýšlela dezerty, chodila na kurzy práce s belgickou čokoládou, makronky..

Ale pak bum, přišla moje velká životní LÁSKA, můj MUŽ, bez kterého bych tento web, ani celou výrobnu, ani náš život neměla. A jak už to bývá, byla svatba :), byl syn :D. Ten mě zaměstnal natolik, že představa, že se vrátím do práce byla smutná až tížívá, a tak jsem si řekla, jak to udělat, abych mohla být s ním a s naší rodinou a zároveň mít práci. 

Vytvořila jsem stránky na Facebooku a pekla kamarádkám. Ty měly kamarádky, a ty zase kamarádky a rodiny a rodiny zase přátele. Až jsem si pomalu z našeho malého řadového domku, respektive 1/2 domu, v druhé bydleli sousedi, udělala  místo kuchyně skoro výrobnu a řekla: "tohle nejde, sakra musíme něco změnit". Jelikož mám ráda čisto a uklizeno. A takhle byla kuchyně furt plná marcipánu a vykrajovátek a korpusů. Než jsem něco uklidila, tak nebyl čas pomalu ani vařit oběd. 

A tak jsme hledali dlooouhou dobu domeček, kde bych mohla mít svojí výrobnu a vyjít vstříc všem, na které se kvůli kapacitě nedostalo, nebo jsem nemohla dělat jak bych chtěla. Jak už to bývá, přicházejí hezké věci, ale i ty špatné. Jako kdyby z nebe spadnul, kde se vzal, tu se vzal domeček. My se mohli posunout v naší životní etapě dál. Když si tak vlastně říkam, třeba mi ho ten, kdo do toho nebe šel, přičaroval. A tak se začal plnit sen. Já byla hlava a můj muž ruce:D. Spolu jsme to dotáhli a já Vám mohla napsat tento wlog o mém snu, který se stal skutečností. 

Ale na jedno nesmím zapomenout!! Děkuji i Vám moji milí zakazníci, z nichž někteří jste i věrní přátele. Bez Vás bych tohle vše také nikdy nedokázala. 

Mějte se moc pěkně, Vaše Jája.